Únos-Part 8

13. prosince 2011 v 20:57 | Domi(Nika) |  Kapitolovky
Domi(Nika): Omlouvám se za nečasté přidávání povídek. Mám toho poslední dobou hrozně moc. Musím se teď učit a všechno mě štve. Takže se ještě jednou omlouvám. =) Ale berte to z té lepší stránky máte tady ode mě další díl únos. Chcete vědět jak to dopadne s bombou?? Tak se honem rychle pusťte do čtení...vy ještě nečtete?? a čtete radši tyhle bláboly, ale honem rychle si přečtěte tu 8 část...RYCHLE!!! =D


"Ostrá věc, ostrá věc, ostrá věc", opakuju stále dokola a přehazuju sklad vzhůru nohama stejně jako ostatní.
"Ááá ostrá věc", vykřiknu a řítím se za Gaby rychlostí světla s malou dýkou ze středověku.
"Tady máš", řeknu, podávám jí onu dýku a kontroluji Elishe a Teukovi puls.
Očima těkám z drátu, který se Gaby snaží přepižlat dýkou, na čas, který zbývá.
00:08
00:07
00:06
00:05
00:04
00:03
00:02
00:01 a čas se zastaví, protože Gaby se konečně povede přeříznout drát.
Sundáme z nich bombu, zkontrolujeme jejich stav a čekáme na příjezd záchranky.
"Dobrá práce Gaby", pochválím svojí kolegyni, když záchranka odveze Elishu a Leeteuka do nemocnice.
"Děkuju, ale nějak mi vyhládlo, co si zajít někam na oběd."
"Taky bych si něco dal", řekne Min a chytne Gaby za pas.
"Bene půjdeš s námi", zeptá se Gaby.
"Ne ještě něco mám", řekne a odejde.
Odjedeme mým autem do naší oblíbené restaurace. Já si dám rámen a Gaby s Minem kimchi. Když dojíme a zaplatíme, odvezu ty dvě hrdličky domů a vrátím se do musea, jestli nenajdu nějaké podobné věcičky, co našel Ben. Po půl hodině se na mě usměje štěstí a já něco najdu. Je to krabička se zámkem na kód, ale než to stihnu prozkoumat, po skladě se ozve kovová rána. Rychle se otočím a uvidím utíkající osobu. Rozběhnu se za ní. Vyběhnu schody a uvidím onu osobu utíkat k východu. Na ulici se mi ztratí v davu. Vrátím se tedy zpátky do skladu pro krabičku. Když dojedu domů už je skoro půlnoc. Rychle se umyju, převléknu do pyžama, lehnu na postel a usnu jako když, mě do vody hodí.
Ráno mě probudí zvonění, ale budík to není. Když zvonění nepřestává, otevřu oči a zjistím, že někdo zvoní na zvonek u dveří.
"UŽ JDU!", zařvu snad přes celý barák.
Otevřu dveře a na chodbě stojí Gaby s Minem.
"To je dost, že jsi nám otevřela strašidlo", rýpne si Gaby.
Rozhořčeně zabouchnu dveře.
"Počkej, přinesli jsme snídani", ozve se Sungmin.
Chvíli přemýšlím, ale pak jim znovu otevřu dveře a pustím je dovnitř. Sungmin postaví na stolek tři kelímky s kávou a nějaké pečivo. Já se mezitím odeberu do koupelny, kde si umyju obličej, udělám si culík, hodím na sebe oblečení na doma a jdu za těmi ranními ptáčaty.
"Co tak brzo", zajímám se.
"Brzo?", podiví se Gaby.
"Vždyť je půl desátý", zasměje se Min.
"Aha."
Nasnídáme se a já si vzpomenu na krabičku. Zvednu se od stolu a přinesu ji.
"Co to máš", zeptá se Gaby s plnou pusou, která způsobí, že se začne dusit.
Sungmin jí dá hrču do zad a ona vyflusne kus žvance, co měla v puse přímo do toho rozkošného obličeje.
"Headshot", zakřičím a válím se smíchy po podlaze.
Gaby vezme utěrku a snaží se utřít Mina, ale nějak se jí podaří mu to rozpatlat po celém obličeji.
Podaří se mi, zvednou ze země a utřít si uslzené oči.
"Sungmine, běž se radši umýt", poradím mu, ukážu směrem ke koupelně a sednu si na židli.
Min vstane a běží se umýt, jenže jak má zalepené oči od toho sajrajtu, nevšimne si, že jsou dveře zavřené, narazí do nich a sesune se dolů. Začnu se smát na celé kolo, až z toho spadnu ze židle, ale to mi vůbec nevadí a směju se dál. Gaby se chvíli směje se mnou a pak jde pomoct Minniemu na nohy. Otevře mu dveře a omyje mu obličej. Já se mezitím vyškrábu na židli. Když se vrátí zpátky, všimnu si boule na jeho čele, která hraje všemi barvami. To způsobí další výbuch smíchu.
"Nesměj se cizímu neštěstí", nafoukne tváře Min a uraženě si sedne na židli vedle mě, jenže si všimne krabičky ležící na stole.
"Co je v ní", zeptá se a prohlíží si ji.
"Netuším, je zabezpečená číselným kódem."
"Tak se na to rozluštění mrkneme ne?", řekne Gaby a vezme si od Mina záhadnou krabičku.
Chvíli nad tím dumáme, když někdo začne zvonit. Přesunu se ke dveřím, ale když je otevřu, nikdo na chodbě nestojí, jenom na rohožce leží kus papíru. Zvednu ho a přesunu se za těma dvěma.
"Kdy tam byl", zeptá se zvědavě Min.
"Nikdo, ale na zemi leželo tohle", řeknu a ukážu jim kus papíru.
"Co na něm je", zeptá se pro změnu Gaby.
"Nic."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nao-chan Nao-chan | 14. prosince 2011 v 19:28 | Reagovat

muhíííí...co je v té zas*ané krabičce??,?? :D sakra já už chci být taky nalezená! :D A i se Sungiem! ♥ já chci zase nějakou romantiku! ♥ :D víš co by mě zajímalo? :D Jak se může někdo zamilovat víckrát do jedné a té samé osoby? :D Protože pokaždé když Sunga vidím nebo o něm čtu, tak se do něj zamiluju ještě víc! ♥ Je to normální? :D

Honem sem s dalším dílem!

2 Maknae Yuri Maknae Yuri | 15. prosince 2011 v 14:59 | Reagovat

Wááááááááááááá! Dokonalééééééééééééé! O.o Dalšíí díl, dneska se pokusím začít pracovat na jednotě.. Naomi, ano, je to možné..:D U mě se to stává taky :D

3 Gaby Gaby | Web | 15. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

Wháááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá :D padáááám :D takový headshot :D tak to by mě snad ani nikdy nenapadlo :D chudák Minnie :DDDDDDDDDDDDDDDD *totální záchvat*!!!! :D

4 JaeRa JaeRa | Web | 17. prosince 2011 v 20:40 | Reagovat

no tak tohle mě dodělalo, prej:
"Co tak brzo", zajímám se.
"Brzo?", podiví se Gaby.
"Vždyť je půl desátý", zasměje se Min.
"Aha.......... :-D  :-D hehe..... souhlas s Nao... i mě se to stává s Hyukiem... stále a znova se zamilovávám :D .... a co ten lístek? jakto, že je prázdný? co je tohle za trik? kdo to na nás všechny ušil???? honem další dííííl :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama