Únos-Part 5

12. listopadu 2011 v 21:45 |  Kapitolovky
Dom(Nika): Tak tady máte......chvíle napětí...... pátý dílek únosu =D neřeště mě zase mi hrabe, ale to ještě vlastně nevíte, že patřím mezi ty šiblé lidi =D


Cesta do nemocnice byla ta nejhorší, co sem kdy zažila. V autě se mi Gaby s Minniem nasáčkovali dozadu. Pokaždé když jsem se potřebovala podívat do zrcátka, naskytnul se mi pohled na ty dva, jak jsou k sobě přicucnutí, že by je od sebe nedostali ani páčidlem.
V nemocnici
"Dobrý den přišli jsme za Lee Hyunem", vybafne hned Minnie na recepční.
"Třetí patro, pokoj 213", usměje se na nás a ukáže nám směr k výtahu.
Cesta do druhého patra vypadá stejně jako v autě.
"Můžete toho na chvíli nechat", vybouchnu.
"Hele v klidu Niki", snaží se mě uklidnit Gaby.
Naštěstí výtah zastaví ve třetím patře a my se vydáme najít dveře číslo 213. Hledání netrvá dlouho a dveře jsou úspěšně nalezeny. Jak se sluší a patří zaklepeme na dveře.
"Vstupte", ozve se hlas za dveřmi.
Vejdeme dovnitř.
"Dobrý den", pozdravíme všichni na ráz.
"Dobrý den", pozdraví, " Sungmine, rád tě vidím, co ostatní jak se mají", zeptá se nic netušící Lee.
Min mu řekne o únosu a o nalezení jeho a Sunga.
"A jak jste na tom s vyšetřováním", otočím se na mě a Gaby.
"Právě kvůli tomu jsme přišli, jestli si na něco nevzpomínáte z toho dne, kdy jste měli odletět", řeknu.
"No ten chlápek řekl klukům, ať si jdou sednout do auta, že se mnou potřebuje něco probrat", začne Lee.
"Když kluci zmizeli z dohledu, otevřel tu skříň, co mají na chodbě, hodil mě do ní a já se praštil o tu polici co tam uvnitř je", řekne a chytne se zezadu za hlavu.
"To vysvětluje to, že jste byl od krve", zkonstatuje Gaby.
"Potom mě tam zamknul", zavzpomíná, " a pak mě našla ta děvčata."
"A vzpomínáte si, jak ten muž vypadal", zajímá mě.
" Měl hnědé vlasy učesané na patku, hnědé oči na to jediné si vzpomínám", řekne.
Náhle vejde do pokoje doktor: "Musíte jít, pacient si potřebuje odpočinout."
"Dobře, tak nashle", řekne Min, vyjde ven z pokoje a Gaby ho následuje.
"Jděte napřed, ještě něco potřebuji", řeknu a vydám se na opačnou stranu, než šli ti dva.
"Prosím vás kde je tady Optometrie (oční lékařství)", zeptám se kolemjdoucí sestřičky.
"Na konci chodby doprava, druhé dveře", řekne mi s úsměvem a odejde.
Zhluboka se nadechnu a zaklepu na dveře.
"Dále", uslyším hlas za dveřmi.
Vstoupím dovnitř: "Dobrý den, přišla jsem se objednat."
"Kde je tak dlouho", zajímá se Gaby, která se opírá o Minna.
"Tamhle jde", řekne Min a ukazuje směrem, kterým přicházím.
"Tak jedeme", řeknu a snažím se potlačit smutek, kterého si naštěstí ani jeden nevšimne, protože se v autě zase na sebe nalepí.
Flash back
"Klidně vás můžu vzít hned", řekne doktor.
"Tak dobře."
Posadím se a doktor mi zkontroluje oči.
"To vůbec není dobré," zkonstatuje doktor, " máte astigmatismus.
"A to je?"
" No jednoduše řečeno - astigmatické oko je "šišaté". Některá z optických ploch oka, nemá pravidelný polokulovitý tvar. V jedné rovině je optická plocha více zakřivená než v druhé. A to vyžaduje operaci", ukončí svou diagnózu.
"Aha, no děkuji, já už budu muset jít", rozloučím se a spěchám za Minnem a Gaby.
End Flash back
Cestou na základnu jsem ty dva vyhodila v jedné restauraci a sama se stavila doma na něco k jídlu. Operace je dost nákladná, ale chci na ni jít. Na počítači se podívám, kolik mám na účtu. Zjistím, že mám docela dost, takže operaci podstoupím. Ale nevím jak to říct holkám, protože jsem hlavní technik a žádná z holek tomu moc nerozumí, když jsem to chtěla naučit Jaeru koukala na mě, jako kdybych spadla z haldy hnoje. Začne mi telefon vibrovat v kapse.
"Domi, potřebujeme tvojí pom…", přečtu si esemesku nahlas.
Nasednu do auta a letím na základnu.
"Tak jsem tady", vlítnu do dveří, ale nikde nikdo. Všechny papíry rozházené, židle spadlé na zemi. Vytáhnu telefon a zavolám Gaby. Nebere to. Takhle zkouším obvolat všechny, ale nikdo mi to nezvedá.
"Sakra, kde všichni jsou", řeknu nahlas, vytáhnu služební kufřík a snažím se najít nějaké otisky prstů.
"Bingo", vykřiknu, když sejmu použitelný otisk.
Zapnu počítač, hodím otisk do skeneru a čekám, až se počítač prokouše databází a najde mi něco, co bude použitelné.
Po úmorném čekání mi počítač ohlásí shodu.
"COŽE", nestačím žasnout nad shodou, která se mi objevila, "to nemůže být pravda."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maknae Terka neboo Yuri :D Maknae Terka neboo Yuri :D | 12. listopadu 2011 v 21:51 | Reagovat

Domi, úžasný, úžasný, úžasný! :D Proč mě takhle necháváš napínat? Celou noc budu přemýšlet,čí otisky to jsou! Těším se na další dílek ;)

2 Gaby Gaby | Web | 12. listopadu 2011 v 22:08 | Reagovat

He já chci další díl...nevím co se semnou stalo!! hej jako :D:D no to víš "láska je láska" :D

3 Elis Elis | Web | 12. listopadu 2011 v 22:22 | Reagovat

hááááááááááááá..co? co? já chu další díl jako! ten konec s emi nelíbí! :D

4 Nao-chan Nao-chan | Web | 13. listopadu 2011 v 17:34 | Reagovat

mě taky ne, Eli! Já chci další díl! No tak, Domi! Co se s námi stalo? Hn? Pospěš si nebo umřu zvědavostí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama